Najdete mě ZDE / Spřátelíš? -ZDE / Reklamy-SEM! / Šmajdám :D

Třídění SB (15.1-15.2)


Únos 1

20. října 2012 v 17:26 | Sandra

Gomen, je to krátký, mělo to být delší, ale já to dál nenapíšu. Ono to postačí takhle protože je to o dost napínavější. Jsem zlá co? :D


Tyto dny na moři mám hrozně ráda. Vždycky je tu něco k zasmání díky Luffymu a to Sanjiho obletování. Tyhle dny jsou nekrásnější než ty kdy musíme bojovat a hrozí nám smrt, ty bych nejradši vymazala z mého života i to mé dětství. Ne nejlepší bude, když budu si budu vzpomínat jak nás dal Luffy dohromady, bez něj…. bez něj, bychom se dohromady nedali a.. a ani by nevznikla takhle skvělá skupina Slamáků. Měla bych ukončit tohle myšlení. Pousměju se nad mým přemýšlením, poslední dobou takhle přemýšlím. Natáhnu ruku a vezmu si pití, které Sanji udělal. Docela by mě zajímalo co tam všechno dává. Zavřu oči a ponořím se do nádherných snů, mezitím co Slamáci budou dělat ty svoje typické činnosti.
,,To už jsme na ostrově?" zeptám se jich.
,,No jasně" zubí se Luffy.
,,Myslím, že je to ostrov." zalistuje Robin knížkou ,,tady nic o něm není a to je knížka, která popisuje všechny ostrovy a to je nejnovějšího vydání. Divné."
,,Nami-swaan!!" zakřičí Sanji a hrne se ke mně. ,,kde jste byla Nami-swaan?"
,,Kde? Vždyť jsem furt tady s vámi ne?"
,,Nami-swan my jsme se tak báli, že jste někam zmizela."
,,To jsi se bál ty láskuchaři."
,,Říkals něco marimo"
,,Láskuchaři." už jsou zase v sobě, nejlepší medicína bouchnout je do hlavy. Potom co jsem je bouchla do hlavy, rozhodla jsem se.: ,,Zkuste tady najít něco k jídlu, tady máte." a podávám jim pytle na brambory. ,,A musí to být plný, nebo uvidíte." pohrozím jim s mým ďábelským úsměvem. ,,Robin a Choppera se to netýká." jen tak prohodím.
Nastal večer a musím přiznat, že toho našli dost. Náš typickej táborák, by to byl, jenže… najednou začalo pršet a blýskalo se. Myslela jsem si, že se nic neděje a tak jsem se utíkala rychle schovat. Naši loď jsem neviděla a mí přátelé běželi za mnou a, když jsem se otočila…. Vypadali jako oni, ne to nebyli oni. Kde jsou? Kam utekli? Doufám, že ne na loď, přece musí počkat, když tam nemají navigátorku a co moje penízky? Moje penízky? Nehodlám se jen tak vzdát. Rozhodnu se vyndat klima-takt, ale ne. Já jsem si ho zapomněla vzít a tak důležitou věc. ,,Nechte mě být!" zakřičím, ale oni jsou pořád blíž a…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kichiru Kichiru | Web | 20. října 2012 v 20:45 | Reagovat

Uáááu !! O.O .. zní to skoro jak horror !! .. Chcu dalšííí !!! ^^

2 Sandra Sandra | Web | 21. října 2012 v 10:24 | Reagovat

[1]: no další, nevím kdy bude, oni se budou muset objevit i jiný povídky :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama